Pozastavení živnosti – online přerušení, ohlášení

Stát se to může každému. Pozastavení živnosti je krokem, který podnikatelé využívají v situacích, kdy dočasně přerušují svou podnikatelskou činnost, aniž by ji museli definitivně ukončit. Tento postup umožňuje udržet živnostenské oprávnění, a zároveň ho zbavuje povinnosti plnit některé zákonné povinnosti. Pozastavení živnosti je výhodné z několika důvodů, jako jsou ekonomické obtíže, osobní důvody nebo přehodnocení a restrukturalizace podnikatelského zájmu.

K pozastavení živnosti se musí splnit několik formálních kroků. Podnikatel musí oznámit svůj záměr příslušnému živnostenskému úřadu, kde podá žádost o pozastavení činnosti. Žádost musí obsahovat základní údaje o podnikateli, datum, od kterého má být živnost pozastavena, a případně dobu, po kterou má být pozastavení platné.

Co je nutné splnit k pozastavení živnosti? Je možné podat žádost online, nebo pouze osobně? Co by měl člověk udělat, pokud by musí z nějakého důvodu být jeho podnikatelská činnost na určitou dobu zastavena, dokud nebudou vyhodnocena možná podnikatelská řešení a rozhodnuto o budoucnosti společnosti?

Pozastavení živnosti – důvody

Pozastavení živnosti je právní postup, který umožňuje podnikateli dočasně přerušit provozování jeho podnikatelské činnosti, aniž by musel úplně ukončit svou živnost. Tento krok se obvykle využívá v situacích, kdy podnikatel potřebuje přestávku z různých důvodů.

Důvodů, proč se někdo rozhodne pro pozastavení živnosti, nebo dokonce ukončení živnosti, může být mnoho. Mezi ty nejčastější patří tyto:

• Zdravotní důvody: Jedním z častých důvodů pozastavení živnosti nebo přerušení živnosti bývá špatný zdravotní stav podnikatele. Živnost se může přerušit například na dobu rekonvalescence po operaci.
• Finanční důvody: Může se stát, že se člověk provozující živnost dostane do finančních potíží. I v takovou dobu se podnikatelé rozhodují pro pozastavení živnosti.
• Ukončení sezóny: Pro pozastavení živnosti z důvodu ukončení sezóny se rozhodují provozovatelé podnikání spojeného s nějakým ročním období. Patří sem provozovatelé vleků nebo půjčovny lodí.

O pozastavení činnosti žádají často lidé, kteří se plánují k podnikání po pauze vrátit. Těm se totiž v mnoha případech nevyplatí provozovat živnost nepřetržitě, protože musí platit například správní poplatek.

Při pozastavení živnosti podnikatel informuje příslušný živnostenský úřad a žádá o dočasné přerušení své činnosti. V praxi to znamená, že je podnikatel na určitou dobu zbaven povinnosti provozovat podnik, avšak stále si udržuje své živnostenské oprávnění.

Období pozastavení může být maximálně dva roky, během kterých podnikatel nemusí plnit běžné povinnosti související s provozem živnosti, například platit sociální a zdravotní pojištění nebo daňové povinnosti.

Pozastavení vs. zrušení živnosti – jak na to

Pozastavení živnosti a zrušení živnosti jsou dva různé právní postupy, pro které se podnikatelé rozhodují v závislosti na svých potřebách a situaci. Každý z těchto postupů má své specifické charakteristiky a důsledky.

• Pozastavení živnosti je dočasné přerušení podnikatelské činnosti. Tento krok podnikatelům umožňuje na určitou dobu přerušit provozování jejich podnikání, aniž by museli úplně ukončit své živnostenské oprávnění. Pozastavení živnosti může trvat maximálně dva roky. Během této doby podnikatelé nejsou povinni plnit běžné povinnosti spojené s aktivním podnikáním.

• Zrušení živnosti je trvalé ukončení podnikatelské činnosti. Pokud podnikatel zruší svou živnost, je povinen ukončit všechny obchodní aktivity a právní vztahy spojené s podnikáním. Tento krok znamená, že živnostenské oprávnění je trvale zrušeno a podnikatel nemůže pokračovat v podnikatelské činnosti pod stejným oprávněním.

Zatímco pozastavení živnosti nabízí flexibilitu a možnost návratu k podnikání po určité době, zrušení živnosti je permanentní krok. Výběr mezi těmito dvěma možnostmi by měl záviset na důvodech a dlouhodobých cílech podnikatele. Co je lepší řešení pro jakou situaci?

Pozastavení živnosti online

Pozastavení živnosti bývá většinou výhodnější než její zrušení. Pozastavení živnosti je zdarma, časově i administrativně jednoduché a lze vyřídit online. Jakmile bude situace k podnikání příznivější, lze v něm opět pokračovat. V takovém případě se obnovení podnikání obejde bez poplatků.

V roce 2010 byla navíc zrušena povinnost pozastavení živnosti hlásit na živnostenském úřadě. Pozastavení nebo ukončení živnosti lze provést i online (na webové stránce gov.cz stačí zadat pozastavení živnosti online). Případně se používá datová schránka, email s elektronickým podpisem anebo služeb pošty.

Pro využití online pozastavení živnosti je nutné se přihlásit do systému pomocí kvalifikovaného certifikátu, elektronické identity nebo jiného způsobu ověření. Dále se musí vyplnit online formulář se základními údaji, specifikacemi živnosti či datem, od kterého bude činnost pozastavena.

Pozastavení živnosti je pro podnikatele výhodné, protože ho osvobodí od odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Živnost musí být oficiálně pozastavena. Kvůli oficiálnímu pozastavení sice není nutné navštívit živnostenský úřad, je to však nejjednodušší řešení. 

Živnostenský úřad totiž v tomto případě funguje jako centrální registrační místo. Na živnostenském úřadu je také vhodné podat tzv. změnový list nebo zažádat o výpis živnostenského rejstříku.

Díky němu jsou o přerušení živnosti, nebo o ukončení podnikání i zbylé instituce. Bez vyplnění toho listu by bylo nutné nahlásit těmto institucím informaci o přerušení zvlášť.

Dalším krokem je nahlášení o přerušení živnosti okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně podnikatele. Nahlášení musí proběhnout nejpozději do 8 dnů od přerušení živnosti. V případě že by to podnikatel nestihl, hrozí mu pokuta za porušení oznamovací povinnosti ve výši 10 000 Kč.

Informaci o pozastavení živnosti je třeba nahlásit i na finanční úřad. Tam je maximální lhůta 15 dnů.

Přerušení živnosti – co s sebou?

Přerušení OSVČ není tolik administrativně náročné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je pouze nutné dodržet správný postup a na živnostenský úřad s sebou mít potřebné dokumenty. A jaké to tedy jsou?

• Fyzická osoba: Doklad totožnosti, oznámení – vyplněný formulář
• Právnická osoba: Doklad totožnosti jednatele, oznámení – vyplněný formulář
• Pověřená osoba: Doklad totožnosti pověřené osoby, oznámení – vyplněný formulář, plná moc k zastupování

Vyplněným formulářem se myslí Změnový list (i pro online pozastavení živnosti). Přerušení OSVČ lze vyřídit na živnostenském úřadu, nebo na kterémkoli kontaktním místě veřejné správy (Czech POINT).

Po podání žádosti o pozastavení živnosti je vhodné informovat další relevantní instituce a osoby, které mohou být ovlivněny tímto krokem. V prvé řadě se jedná o banky a finanční instituce, zejména pokud má podnikatel podnikatelský účet nebo jiné finanční závazky či podnikatelské pojištění.

Pokud se využívá stálý dodavatel nebo podnikatel má klienty, doporučuje se je informovat o dočasném přerušení činnosti, aby byli obeznámeni s tímto krokem a předešlo se možným nedorozuměním

Přerušení živnosti a daňové přiznání

Při ukončení podnikání je potřeba nezapomenout na daně a pohledávky. Veškeré pohledávky a mezery v účetnictví nebo daňové evidenci by měly být vyřízeny ještě před ukončením živnosti. Stejně tak by před zrušením mělo být vyřízeny zásoby, nebo dlouholetý majetek.

Dále je nutné v následujícím roce správně vyplnit a podat daňové přiznání a přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu. I kdyby se podnikatel po ukončení živnosti stal zaměstnancem, tato povinnost pro něj platí dál.

Zaměstnavatel totiž nepodává daňové přiznání za bývalého podnikatele. To platí rok po ukončení činnosti. Pro bývalého živnostníka tedy platí běžné lhůty pro daňové přiznání. Výhodou je používání paušálního daňového režimu. V takovém případě není nutné řešit přehledy, ani daňové přiznání.

Zrušení živnosti

V případě, že se člověk rozhodne dál v podnikání nepokračovat, je nutné postupovat podle daných kroků. Bude potřeba opět využít změnového listu a uvést v něm datum ukončení živnosti. Úplné zrušení živnosti je dobré si předem dobře promyslet. Zrušení živnosti je totiž definitivní a nelze ho vzít zpět, ani živnost obnovit.

V případě, že by se živnostník v budoucnu rozhodl znovu podnikat ve stejném oboru, bude muset založit novou živnost. To obnáší také obdržení nového identifikačního čísla (IČO). Důvod zrušení živnosti není třeba uvádět. Stačí vyplnit kolonku číslo 7 na změnovém formuláři.

Živnostenský rejstřík zobrazuje údaje o podnikateli ještě 4 roky po zrušení živnosti. Po této lhůtě dochází k odstranění údajů. I potom však budou osobní informace dostupné, ovšem pouze na vyžádání a jen subjektům, které budou mít k nahlížení do rejstříku patřičné oprávnění.

Jak zrušit živnost – zaměstnanci

Při rušení živnosti se často vyskytuje další nepříjemná okolnost. V případě, že podnikatel ruší živnost a jeho firma má zaměstnance, vyplývá pro něj povinnost zaměstnancům oznámit tuto skutečnost jak písemně, tak osobně.

Musí se dodržet zákonné povinnosti vůči zaměstnancům v podobě dvouměsíční výpovědní lhůtu a odstupného až ve výši trojnásobku průměrného platu.

Pokud zaměstnanci na podmínky přistoupí, lze s nimi uzavřít dohodu o ukončení pracovního poměru, kde se dají podmínky upravit tak, aby byly pro obě strany výhodnější. Také se jim musí vydat pracovní doklady (potvrzení o zaměstnání, výplatní pásky).

Aby se předešlo nepříjemnostem, je lepší ujistit se, že všechny finanční závazky byly vyrovnány. Jedná se předně o vyplacení mezd a náhrad za nevyčerpanou dovolenou, a také zohlednění plateb za sociální a zdravotní pojištění.

Přerušení živnosti – zákon

Zrušením, nebo přerušením živnosti se zabývá živnostenský zákon odstavec 58. Ten se věnuje zrušení činnosti, které může udělat i sám živnostenský úřad v případě, že podnikatel neplní své povinnosti.

Odstavec 58 tohoto zákona říká:

Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění, jestliže

a) podnikatel již nesplňuje podmínky podle § 6 odst. 1 písm. a) nebo b),

b) nastanou překážky podle § 8 nebo 8a, nejedná-li se o překážku podle § 8 odst. 5 u živnosti volné,

c) podnikatel o to požádá, nebo

d) podnikatel neprokáže právní důvod užívání prostor podle § 31 odst. 2.

Živnostenský úřad tedy může živnost zrušit i sám. A to v případě, že podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy.

Odstavec 58 dále uvádí: Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit nebo v odpovídajícím rozsahu provozování živnosti pozastavit, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy.

Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit též na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení, jestliže podnikatel neplní závazky vůči státu.

Zánik živnostenského oprávnění

Zániku živnostenského oprávnění se věnuje odstavec 57, živnostenského zákona. Podle toho živnostenské oprávnění může zaniknout hned z několik důvodů. Jsou to:

1. Smrt podnikatele.
2. Zánik právnické osoby.
3. Uplynutím doby, pokud bylo živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou.
4. Výmaz zahraniční osoby povinně zapsané v obchodním rejstříku nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku.
5. Stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
6. Rozhodnutí živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění.

Odstavec 57 dále uvádí:

Živnostenské oprávnění nezaniká uplynutím doby, pokud podnikatel před uplynutím doby, na kterou bylo živnostenské oprávnění omezeno, oznámí, že hodlá v provozování živnosti pokračovat, nebo požádá o změnu rozhodnutí o udělení koncese vydané na dobu určitou.

Zahraniční fyzická osoba, jejíž oprávnění provozovat živnost na území České republiky je vázáno na povolení k pobytu na území České republiky, je povinna k oznámení doložit nové povolení k pobytu.

Nedoloží-li toto povolení, živnostenský úřad ji vyzve, aby tak učinila, a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, a to minimálně na dobu povoleného pobytu. Není-li povolení doloženo ve stanovené lhůtě, živnostenské oprávnění zaniká posledním dnem této lhůty.

TIP: Se smlouvou o dílo se člověk může setkat poměrně často – např. při zhotovování stavby nebo jiných řemeslnických prací. K čemu lze využít smlouvu o dílu, jaké by měla mít náležitosti a jak je to s daněmi? Více si lze přečíst v článku Smlouva o dílo – vzor.